I. ročník
Kolej:
Neví, že je vlkodlak
Hráč: Avriel
Hráč: Avriel
Jméno a příjmení: Kimberly Riverton
Věk: 18 let
Národnost: Francouzka
Vzhled: Kim je menší, hubené postavy, není však vychrtlá. Vlasy mají přírodní blond barvu a sahají kousek pod ramena. Samovolně se jí vlní a celkově si občas dělají samy co chtějí. Občas, když se zvedne silný vítr jsou Kimberly její kadeře celkem na obtíž. Pomněnkově modré oči vždy dokonale odráží pocity majitelky, ať už se jedná o radost, vztek či smutek. Dále pak rovný nosík a oválný obličej zakončují plné a výrazné rty. Na nich se však prakticky neustále rýsuje úsměv. Výjimkou jsou chvíle, kdy má skutečný strach či obavy. Co se stylu oblékání týče, už od malička jej má velmi vytříbený. Otec jí vždy pořizoval jen ty nejlepší kousky, které byly právě in. Tento styl jí zůstal i do současnosti, kdy musí mít pravděpodobně to nejlepší, co vůbec existuje. Krom toho je její šatník velmi rozmanitý, lze v něm nalézt prakticky vše od džínsů přes sukně až k šatům. Když už ji někde potkáte, může působit dojmem, jako by se doslova vynořila z pohádky. Působí rozčarovaným dojmem, což je ve skutečnosti také částečná pravda. To je však jen minimálně. Spíše vypadá, jakoby si o sobě myslela, že je něco víc než ostatní. Mnohdy je to rovněž pravda, ale o tom více až později.
Vzhled ve vlčí podobě: Splynutí s běžným okolím není vůbec jednoduché. Její bílá srst prakticky září na jakémkoliv jiném pozadí, než je sníh. I přes tuto maskovací nevýhodu je huňatý kožich tím nejlepším pro studené večery a noci. Vzhledem k tomu, že ani jako vlk nevydrží prakticky v klidu je většinou jen otázkou času, kdy si srst zašpiní. Modře zbarvené oči, které jsou tak podobné lidským, však i zde odráží okázalý zájem. Výškově se řadí k menším vlkům, což je snad i vcelku dobré, jelikož proklouzne prakticky kamkoliv a lze ji snadno přehlédnout.
Povaha: Jaká vlastně Kim je? Inu, jednoduchý popis zřejmě neexistuje. Není milá, není ochotná a už vůbec byste ji nenazvali svatou nebo zlatou. Či stříbrnou a platinovou, pokud mermomocí preferujete jiné slitiny. Ne, naopak, Kimberly nevadí pohled na cizí psychickou bolest, ba naopak se v něm mnohdy vyžívá. Nikdy neklopí oči a uznat svoji chybu? To by musela nastat sama apokalypsa, protože to se nestane. Kim má vždycky pravdu a přes to nejede vlak, autobus či jakýkoliv jiný způsob dopravy, jakékoliv hádky jsou zbytečné a naprosto bezpředmětné, protože ona je bude povýšeně ignorovat a z vašich argumentů si nic dělat nebude. Naopak každý pokus o vzdorování vám dá pěkně sežrat. Sebevědomí jí tedy rozhodně nechybí a spolu s tím jde také cílevědomost. Ambiciózní, tvrdohlavá, to jsou další dvě slova, co ji dokonale vystihují. Za tím, co chce, si dokáže jít, ať to stojí, co to stojí a pokud se jí to ani tehdy nedostává, přichází na řadu drzost v podobě jízlivosti a třebas i lehce zmatené vyhrožování, ačkoliv většinu věcí nemůže - respektive nechce splnit. Už jenom pro fakt, že by si tak musela vyšetřit již tak drahocenný čas a setrvat ve společnosti naprosto mizerně uvažujícího jedince, který nepochopí, že má udělat, jak ona řekne. Drzost se objevuje také v těch chvílích, kdy má strach. Jinou obranu nemá a ani nezná. Upřímnost je obecně považována za vlastnost vcelku hezkou a oblíbenou, nikoliv však v podání zmíněné slečny. Těžko říct, jestli ji lze nazvat kladem či záporem její povahy, ale… dost možná spíš to druhé. Protože to dobré si obvykle nechává pro sebe a málokdy se tedy stává, že by někomu pochválila účes a šaty a pokud, buďte si jistí, že opodál stojí s nůžkama a čeká na vhodnou příležitost něco pokazit. Za to těch špatných poznámek? Těch má habaděj, počínaje tím, že boty ke kabelce se ani náhodou nehodí a konče nadávkami do bezpáteřních kreténů. Tedy, ne kreténů - taková slova přece dáma neříká. Mnoho lidí si k tělu nepřipouští a lásku už vůbec ne. Asi by z ní měla v hlavě pořádný zmatek, protože se jí dařilo něčemu podobnému zdárně vyhýbat. I ona má však jistou citlivou stránku. Jedna z nich je strach. Z čeho? Ze tmy? Ze stínů? Ano, oba tyto pojmy jsou správné. Nejzranitelnější je ve chvílích, kdy ji zastihnete nepřipravenou či jakkoliv rozhozenou. Ve výsledku je jasné, že se na ní podepsala velmi volná výchova papínka, který jí dovolil prakticky všechno, o co si požádala a koupil jí všechno, na co si ukázala. Žádné jiné zacházení nepoznala.
Historie: Na úvod, Kim nemá nejmenší tušení, že je ve skutečnosti vlkodlak. Jak by také mohla, když svou biologickou matku ani nezná. Neví, co se s ní stalo a upřímně ji to ani příliš nezajímá. Nikdy o ní doma nemluvili a nevidí jediný důvod, proč by s tím nyní měla začínat. Prakticky od narození vyrůstala pouze s otcem a chůvou, která ji sice matku nenahradila, ale starala se o ni jako o vlastní. Inu, coby jedináček, měla Kim dozajista určité výhody. Třeba takové, že jí otec chtěl dát všechno, co jen mohl. Přeci své jediné dcerušce nemůže říct ne, když si ve čtyřech letech ukázala na obrovského plyšového medvěda, kterého prostě musela mít. Nebo když si na narozeninovou oslavu u příležitosti osmého roku vydupala skákací hrad, kolotoč a dokonce živého poníka. Inu, to jen pro představu určitě stačí. Celé dospívání strávila Kimberly v luxusu, který se pro ni stal samozřejmostí. Svého otce však příliš často nevídala, jelikož byl velmi pracovně vytížený a dost často odcházel z domu brzy ráno a vracel se až pozdě v noci. V podstatě ji částečně vychovávala chůva, ovšem ani ta nedokázala zabránit prudkému vývoji rozmazleného spratka. Dle předpokladů chodila Kim do soukromé školy s dětmi dalších snobů, jak také jinak. Nicméně i v takovémto prostředí si dokázala najít pár kamarádů. Otázkou je, kolik z nich je opravdových. Tím se však nemínila zabývat, i přátelé se ostatně dají koupit. Co se prospěchu týče, nikdy s učením neměla větší problémy, šlo jí to takřka samo. Její dokonalý svět se však jako mávnutím proutku zbořil teprve nedávno. Konkrétně v okamžik, kdy jí otec oznámil, že ji posílá na akademii. To by ještě nebylo tak hrozné, ale dle všeho se ona akademie nachází až kdesi na Islandu. Zpočátku si Kim myslela, že je to jen hodně špatný vtip. Neústupný výraz rodiče ji však přesvědčil o tom, že se jedná o pravdu. A i když křičela, dupala a rozbíjela cenné vázy, nic z toho nepomohlo. Jednoduše na školu půjde a tečka. Cítila se zrazená a podvedená. Na truc od tohoto okamžiku s otcem nepromluvila. Tím se dostáváme až k dnešku, přibližně pět dní po oznámení. Kimberly, i proti své vůli, přichází na akademii s nechutí ke všemu a všem.
Věk: 18 let
Národnost: Francouzka
Vzhled: Kim je menší, hubené postavy, není však vychrtlá. Vlasy mají přírodní blond barvu a sahají kousek pod ramena. Samovolně se jí vlní a celkově si občas dělají samy co chtějí. Občas, když se zvedne silný vítr jsou Kimberly její kadeře celkem na obtíž. Pomněnkově modré oči vždy dokonale odráží pocity majitelky, ať už se jedná o radost, vztek či smutek. Dále pak rovný nosík a oválný obličej zakončují plné a výrazné rty. Na nich se však prakticky neustále rýsuje úsměv. Výjimkou jsou chvíle, kdy má skutečný strach či obavy. Co se stylu oblékání týče, už od malička jej má velmi vytříbený. Otec jí vždy pořizoval jen ty nejlepší kousky, které byly právě in. Tento styl jí zůstal i do současnosti, kdy musí mít pravděpodobně to nejlepší, co vůbec existuje. Krom toho je její šatník velmi rozmanitý, lze v něm nalézt prakticky vše od džínsů přes sukně až k šatům. Když už ji někde potkáte, může působit dojmem, jako by se doslova vynořila z pohádky. Působí rozčarovaným dojmem, což je ve skutečnosti také částečná pravda. To je však jen minimálně. Spíše vypadá, jakoby si o sobě myslela, že je něco víc než ostatní. Mnohdy je to rovněž pravda, ale o tom více až později.
Vzhled ve vlčí podobě: Splynutí s běžným okolím není vůbec jednoduché. Její bílá srst prakticky září na jakémkoliv jiném pozadí, než je sníh. I přes tuto maskovací nevýhodu je huňatý kožich tím nejlepším pro studené večery a noci. Vzhledem k tomu, že ani jako vlk nevydrží prakticky v klidu je většinou jen otázkou času, kdy si srst zašpiní. Modře zbarvené oči, které jsou tak podobné lidským, však i zde odráží okázalý zájem. Výškově se řadí k menším vlkům, což je snad i vcelku dobré, jelikož proklouzne prakticky kamkoliv a lze ji snadno přehlédnout.
Povaha: Jaká vlastně Kim je? Inu, jednoduchý popis zřejmě neexistuje. Není milá, není ochotná a už vůbec byste ji nenazvali svatou nebo zlatou. Či stříbrnou a platinovou, pokud mermomocí preferujete jiné slitiny. Ne, naopak, Kimberly nevadí pohled na cizí psychickou bolest, ba naopak se v něm mnohdy vyžívá. Nikdy neklopí oči a uznat svoji chybu? To by musela nastat sama apokalypsa, protože to se nestane. Kim má vždycky pravdu a přes to nejede vlak, autobus či jakýkoliv jiný způsob dopravy, jakékoliv hádky jsou zbytečné a naprosto bezpředmětné, protože ona je bude povýšeně ignorovat a z vašich argumentů si nic dělat nebude. Naopak každý pokus o vzdorování vám dá pěkně sežrat. Sebevědomí jí tedy rozhodně nechybí a spolu s tím jde také cílevědomost. Ambiciózní, tvrdohlavá, to jsou další dvě slova, co ji dokonale vystihují. Za tím, co chce, si dokáže jít, ať to stojí, co to stojí a pokud se jí to ani tehdy nedostává, přichází na řadu drzost v podobě jízlivosti a třebas i lehce zmatené vyhrožování, ačkoliv většinu věcí nemůže - respektive nechce splnit. Už jenom pro fakt, že by si tak musela vyšetřit již tak drahocenný čas a setrvat ve společnosti naprosto mizerně uvažujícího jedince, který nepochopí, že má udělat, jak ona řekne. Drzost se objevuje také v těch chvílích, kdy má strach. Jinou obranu nemá a ani nezná. Upřímnost je obecně považována za vlastnost vcelku hezkou a oblíbenou, nikoliv však v podání zmíněné slečny. Těžko říct, jestli ji lze nazvat kladem či záporem její povahy, ale… dost možná spíš to druhé. Protože to dobré si obvykle nechává pro sebe a málokdy se tedy stává, že by někomu pochválila účes a šaty a pokud, buďte si jistí, že opodál stojí s nůžkama a čeká na vhodnou příležitost něco pokazit. Za to těch špatných poznámek? Těch má habaděj, počínaje tím, že boty ke kabelce se ani náhodou nehodí a konče nadávkami do bezpáteřních kreténů. Tedy, ne kreténů - taková slova přece dáma neříká. Mnoho lidí si k tělu nepřipouští a lásku už vůbec ne. Asi by z ní měla v hlavě pořádný zmatek, protože se jí dařilo něčemu podobnému zdárně vyhýbat. I ona má však jistou citlivou stránku. Jedna z nich je strach. Z čeho? Ze tmy? Ze stínů? Ano, oba tyto pojmy jsou správné. Nejzranitelnější je ve chvílích, kdy ji zastihnete nepřipravenou či jakkoliv rozhozenou. Ve výsledku je jasné, že se na ní podepsala velmi volná výchova papínka, který jí dovolil prakticky všechno, o co si požádala a koupil jí všechno, na co si ukázala. Žádné jiné zacházení nepoznala.
Historie: Na úvod, Kim nemá nejmenší tušení, že je ve skutečnosti vlkodlak. Jak by také mohla, když svou biologickou matku ani nezná. Neví, co se s ní stalo a upřímně ji to ani příliš nezajímá. Nikdy o ní doma nemluvili a nevidí jediný důvod, proč by s tím nyní měla začínat. Prakticky od narození vyrůstala pouze s otcem a chůvou, která ji sice matku nenahradila, ale starala se o ni jako o vlastní. Inu, coby jedináček, měla Kim dozajista určité výhody. Třeba takové, že jí otec chtěl dát všechno, co jen mohl. Přeci své jediné dcerušce nemůže říct ne, když si ve čtyřech letech ukázala na obrovského plyšového medvěda, kterého prostě musela mít. Nebo když si na narozeninovou oslavu u příležitosti osmého roku vydupala skákací hrad, kolotoč a dokonce živého poníka. Inu, to jen pro představu určitě stačí. Celé dospívání strávila Kimberly v luxusu, který se pro ni stal samozřejmostí. Svého otce však příliš často nevídala, jelikož byl velmi pracovně vytížený a dost často odcházel z domu brzy ráno a vracel se až pozdě v noci. V podstatě ji částečně vychovávala chůva, ovšem ani ta nedokázala zabránit prudkému vývoji rozmazleného spratka. Dle předpokladů chodila Kim do soukromé školy s dětmi dalších snobů, jak také jinak. Nicméně i v takovémto prostředí si dokázala najít pár kamarádů. Otázkou je, kolik z nich je opravdových. Tím se však nemínila zabývat, i přátelé se ostatně dají koupit. Co se prospěchu týče, nikdy s učením neměla větší problémy, šlo jí to takřka samo. Její dokonalý svět se však jako mávnutím proutku zbořil teprve nedávno. Konkrétně v okamžik, kdy jí otec oznámil, že ji posílá na akademii. To by ještě nebylo tak hrozné, ale dle všeho se ona akademie nachází až kdesi na Islandu. Zpočátku si Kim myslela, že je to jen hodně špatný vtip. Neústupný výraz rodiče ji však přesvědčil o tom, že se jedná o pravdu. A i když křičela, dupala a rozbíjela cenné vázy, nic z toho nepomohlo. Jednoduše na školu půjde a tečka. Cítila se zrazená a podvedená. Na truc od tohoto okamžiku s otcem nepromluvila. Tím se dostáváme až k dnešku, přibližně pět dní po oznámení. Kimberly, i proti své vůli, přichází na akademii s nechutí ke všemu a všem.
