Emily Jamison

Profesorka

Učí: Studium lidí (historie & biologie) & Divadelní kurzy

Ví, že je vlkodlak
Hráč: Lizzie


Jméno a příjmení: Emily Jamison
Věk: 307 let
Národnost: Angličanka
Vzhled: Emily má zrzavé dlouhé vlasy do půli zad. Momentálně jsou poněkud bez lesku a matné. Pleť má posetou pihami a dala by se označit jako porcelánová, kdyby nebyla zakryta množství modřin. Od pravého obočí přes okraj líce až k hranici čelisti se jí táhne tenká jizva.
 Oči zeleno-šedé a mění se jí podle nálady. Když je veselá a šťastná, jsou zelené, ale tuhle barvu neměly už 290 let. Většinou jsou zakalené strachem a smutkem s šedým nádechem.
 Postavu má hodně hubenou, skoro až vychrtlou. Ale rozhodně působí žensky. Snaží se to ovšem zakrývat poněkud volným oblečením. Většinou nosí volné šaty tmavých barev, ale ve svém volnu, kdy se vydává například do přírody nebo ví, že bude sama, tak se ráda obleče do černých kožených kalhot a upnuté kožené bundy do pasu.
 Kolem krku má něco jako obojek s ostnatými stříbrnými výčnělky, což je pozůstatek jejího zneužívání, kdy ji přivazovali, aby se nemohla bránit. Tento obojek je chráněn kouzlem, aby jej nikdy nemohla sundat.
 Má několikrtá zlomenou levou nohu a důsledkem toho na ni maličko dopad, sem tam i kulhá. Ruce má pokryté modřinami a jizvami stejně jako obličej.

Vzhled ve vlčí podobě:  Vzhled Emilyna vlka odpovídá její submisivní povaze. Je maličká, takže vypadá spíš jako takový větší vlček. Srst má tmavě černou, místy vynechanou od denních bojů. Oči se jí ve vlčí podobě zbarvují do sytě zelené, což ji poněkud odlišuje od ostatních vlků. Na ocasu jí chybí jakákoliv srst a na konci něj má zlatý ozubený kroužek s písmenem F. Stejný kroužek se jí nachází v pupíku v její lidské podobě.

Povaha: Emily je hodně submisivní. Nemá ráda konflikty a než, aby se do nich pouštěla radši si nechá ubližovat. Je však hodně obětavá a tak se kolikrát i obětuje za slabší jedince a přijímá místo nich trest.
 Další její silnou vlastností je schopnost empatie. Dokáže snadno vycítit pocity druhých a svým způsobem je i uklidnit. Sama na sebe, ale tuto schopnost praktikovat nemůže.
 Jinak je hodně tichá, má hodně chraplavý hlas a často nelze vyčíst, co si skutečně myslí. Povahu lidí se snaží získat nejprv podrobným pozorováním a až potom mluví. Nikdy toho neřekne příliš mnoho, odpoví suše a někdy úsečně. Je velice těžké z ní dostat osobní informace, jediné, co není tak nečitelné, jsou její oči, které přímo čiší pocity.

Historie: Život Emily a její cesta, jak se stala vlčicí nebyla ani trochu podobná těm příběhům, které sdíleli jiný vlkodlaci s vlkodlačím genem. Narozdíl od nich, Emily byla člověk. Narodila se roku 1711 a už od jejího narození to vypadal, že ve svém krátkém životě nedosáhne lecjaké výjimečnosti.
  Patřila do rodiny venkovského aristokratického statkáře žijící převážně v Dorsetu. Od dětství byla velice zvídavé dítě. Oba její rodiče se zajímali o vědu - její matka prováděla rozsáhlé pozorování zvířectva po okolí a její otec se věnoval studiu počasí. Mít takové zájmy bylo na tehdejší dobu poněkud nemístné, a tak nebylo divu, že Emilyna rodina získala pověst podivínů. Maličké Emily to však nevadilo. Ráda podnikala s matkou návštěvy do lesů a hvozdů, kde jí pomáhala sbírat informace o všech možných tvorech na jaké kdy narazily. Maličká Emily rostla a rostla, ale bohužel ne do krásy. Zrzavé vlásky, pihy na obličeji a staromódní oblékání z ní udělali osobu na kraji společnosti. Po čase se jí začalo říkat slečna Svérázná, protože ráda řešila různé záhady paranormálního charakteru. Chtěla dokázat přítomnost a existenci duchů na tomto světě.
  Aby toho nebylo málo, jednoho dne oba její rodiče zemřeli společně během nehody kočáru, když chtěli navštívit vzdálené příbuzné v Kentu. Rázem jakoby pro Emily přestat existovat svět. Stal se z ní sirotek. A jako neprovdaná žena neměla moc možností, jak se uživit. Na malou chvilku ji však potkalo štěstí. Začal se o ni ucházet úctyhodný gentleman z dobré rodiny a Emily si myslela, že štěstí v podobě manžela  založení rodiny jí byl na dosah. Opak byl pravdou.
 Jednou se i se svým milým vydala na procházku do parku. Bylo už pozdě a tma, ale když byla s ním, tak se nebála. Jenže ani ne po pár minutách se mezi stromy objevil zářící úplněk měsíce a člověk, o kterém si myslela, že je její největší láska, se proměnil v strašlivého vlkodlaka. Emily neměla vůbec šanci utéct, a tak se stalo, že byla kousnuta vlkodlakem. V tu chvíli nastalo období jejího přerodu do vlkodlaka. Sliny z onoho kousnutí na ni začaly působit a měnit její genetickou strukturu na vlkodlačí DNA. Trvalo to týdny. Týdny plné bolesti a utrpení, kdy se Emily postupně měnila. Možná by její proměna nebyla tak strašná, kdyby se jí dostalo řádné péče. Ale během celého toho procesu byla zavřená v kleci, ve tmě, bez možnosti s někým mluvit a bez jídla. Po několik dnech, kdy už nevěděla kudy kam, se na ni přišel podívat onen člověk, který ji tak podle zradil. Ukázalo se, že je betou té nejkrvelačnější britské smečky, která se kdy na tomto území nacházela. Emily proměnil, protože si myslel, že se stane stejně zlou a dominantní vlčicí jako byl on sám. Ale v tom se mýlil. Emily neměla vůbec dominantní sklony, byla tak submisivní, jak jen vlk může být a to se ve smečce nevyplácelo. Přežil jen ten nejsilnější.
 Nyní pro ni nastali kruté časy. Jako submisivní jedinec se nemohla komukoliv postavit na odpor. Alfa celé smečky ji začal zneužívat a dával ji členům smečky, i členům jiných smeček, aby uspokojila jejich sexuální touhy. Denně zažívala bytí a znásilňování. K tomu všemu byla nucena chodit denně do namáhavé práce a všechny peníze, které si vydělala, musela dávat k dispozici smečce. Neměla ani co jíst a nikdo z ostatních členů jí nepomohl, protože se bál postavit alfovi.
  Takhle Emily žila po skoro 300 let svého ubohého života. Jako vlkodlak žila sice prodlouženým životem, ale byla by radši, kdyby zemřela hned při přeměně. Až po dlouhých 290 letech se na ni usmálo štěstí. Byl zrovna den oslav slunovratu a všichni členové, Alfa i onen Beta, který ji tam přivedl, odešli pryč z domu a ji tam nechali. Den předtím byla totiž tak moc zbitá, že se nemohla skoro pohnout. Po několika hodinách, co byla v bezvědomí se konečně probrala a uvědomila si, že tohle je její jediná šance na útěk. Tajně se vykradla zadní vchodem a když se dostala do tmavého lesa, proměnila se a utíkala a utíkala. Běžela týdny, možná měsíce, až se dostala do míst, kde sídlí Akademie. Ještě pár týdnů se bála proměnit se do své lidské podoby. Strávila rekonvalescencí několik dní a když objevila, že v blízkosti je vlkodlačí akademie, uvědomila si, že to místo bude nejlepším místem, kde by se mohla schovat před svými pronásledovateli. A ona věděla, že ji budou hledat. Teď ovšem byla rozhodnuta, že ji nedostanou tak lacino.