Profesorka
Učí: - v jednání -
Ví, že je vlkodlak
Hráč: Annyess
Hráč: Annyess
Jméno a příjmení: Diana Emmaline HarperVěk: 302 let
Národnost: Irka
Vzhled: Na svůj věk vypadá docela dětinsky, není to však jen klam vzhledu, ale i povahy. Je poněkud menšího vzrůstu, má necelých 156 centimetrů a velmi štíhlou pevnou drobnou postavu s ne moc ženskými křivkami a dvěma jamkami nad zadečkem, což ji však dodává na nevinnosti. Dlouhé rovné vlasy v létě zrzavé a v zimě světlé hnědé barvy s nazrzlými koutky a pramínky ji dosahují do poloviny zad. Ladí tak s jejíma očima hnědé barvy s kapkou do oranžova, připomínající rozpouštějící se karamel, ohraničenými černými dlouhými řasami a tváří pokrytou jemným popraškem pih, jenž má i na ramenou, jí dodávají mírný kontrast s její jinak bledou porcelánovou pletí. Její oči jsou velice upřímné a dá se z nich lecco vyčíst. Jsou jako zrcadla do její duše, jelikož neumí skrývat své pocity. Plné ústa skrývají bílé perličky v pravidelných řadách porušující jen dvojka na levé straně, jenž mírně vyčnívá a překrývá sotva milimetr jedničky a trochu vystupující špičáky. Při úsměvu se jí na líčkách objeví rošťácké ďolíčky a pár jemných vrásek kolem očí od smíchu. Uši jí mírně odstávají, ale přes rozpuštěné vlasy to stejnak nejde vidět a navíc ji to dodává na roztomilém vzhledu. Také pečuje o své malé hubené dlaně s dlouhými prsty, jenž si stříhá na krátko a lakuje nehty jak na rukách, tak na nohách průhledným zpevňujícím vyživujícím lakem, jenž ji dodává na lesku. Kolem krku nosí od malička zlatý řetízek s přívěskem psí známky s vyrytými jmény rodičů na jedné straně a na druhé ornamentem vlka. Nikdy ho nesundává a při veškerých aktivitách ho má u sebe, dokonce i při koupání, jelikož zlato nezrezne a často ho mne v dlani nebo skousává. Její vůně je typická po osvěžujících lesních plodech a někdy spíše po melounu. Jen ve zvláštních případech ji chybí pokrývka hlavy. Vždy něco má, ať je to beany, obyčejná čepice, šátek místo čelenky, nebo třeba jen kapuce. Nezáleží jí na outfitu a vzhledu, nejradši má pohodlné oblečení, v němž se cítí pohodlně a volně, dokonce se ani nelíčí, jelikož to považuje za zbytečné. Preferuje přírodní krásu.
Vzhled ve vlčí podobě: Jako vlk má až nezvykle dlouhou huňatou a při dotyku hebkou měkkou srst míchanou odstíny čokolády a bílé. Celé tělo má hustě pokryté dlouhou srstí, jež dosahuje délky zhruba 15 cm, avšak na končetinách se začíná zkracovat a vynikají tak její hubené dlouhé nohy, které ji umožňují rychle běhat a dovádět. Je díky nim velice mrštná, pružná a dokáže dosáhnout takové rychlosti, jakou byste doopravdy nečekali. Spodní část trupu, ocas, spodní části končetin a čumák až k očím má bílé barvy. Čáru táhnoucí se od prostředku čela, až k začátku čumáčku, vnější stranu uší a hrudník má jako mléčnou čokoládu. Záda, špičky uší, hrudník a zbytek těla má ve tmavých barvách hořké čokolády. V létě se jí mění dlouhá srst za kratší, na pouhých 5 cm, avšak barvy zůstávají stejné. Oči hodně připomínají její lidské, jen s tím rozdílem, že jsou o něco tmavší, při nadšení nebo zlobě až temně černé a většinou v nich má veselé nadšené jiskřičky. V zimě to není tak postřehnutelné, avšak v létě je vidět její velice malá a štíhlá postava, jenž není větší, než u obyčejného vlka. Její drápy a tesáky jsou bílé jako perličky, zato ostré jako břitva. Vlk je její součást, kterou si zamilovala, a tak když má možnost neváhá a probudí v sobě zvíře.
Povaha: K většině lidem je přátelská a milá, ale jak si někoho znepřátelí, jen tak ji to nepřejde. Někdy je až nechutně upřímná, nemyslí to však špatně, většinou to podá v takovém smyslu, že ji to ani hnusné nepřijde a pozná to až na uražených společnících. Také je optimistická a neposuzuje ostatní podle vzhledu. Na začátku se snaží chovat ke všem stejně, jelikož ani kniha se nedá soudit podle obalu. Nic ji nemůže překazit její sarkastické poznámky a ani ironii v hlase. Její občas černý humor je věc, za kterou většinou skrývá svoje opravdové pocity, je to její obrana a vlastně jediná věc, kterou se v lidské podobě může bránit. Tedy skoro, díky výcviku v podobě kickboxu, se dokáže ubránit i svalnatému vysokému chlapovi, jenž je o dvě hlavy větší, ale jen pokud také neovládá bojové umění. Často se dostává díky jejím úžasným nápadům do trapných situací, má však smysl pro humor a dokáže si udělat srandu i sama ze sebe, takže to nebere vážně a jen se zasměje. Veškerou práci si umí přeměnit v zábavu. Nedá se na ni poznat, zda lže, nebo je neprávem obviněná, jelikož ji v obou případech, i přes velkou snahu tvářit se vážně, začnou cukat koutky a v horších případech se začne přímo smát. Na někoho může působit jako stydlivá a tichá dívka, není to však tak docela pravda. Doopravdy je mírně hyperaktivní, neposedí nějakou dobu v klidu na jednom místě a nedokáže se moc dlouho soustředit na téma, jež ji nezajímá. Pokud ji však někdo zaujme, bude ho poslouchat v klidu i několik hodin. Je klidná, dalo by se říct trpělivá, ovšem záleží jak na co a jak kdy. Pokud se například cítí bezmocně, někdo ji přesune nějakou věc na jiné místo, nedokáže pochopit, proč tu věc pojmenovali zrovna tak, či nepochopí výklad, zasekne se na jednom místě a bude se ho snažit pochopit, avšak po chvilce ji to rozruší a dostane se do mírně frustrovaného stavu, kdy začne zatínat čelist a nejradši by rozbila vše kolem sebe a nedokáže se od toho odtrhnout. Zkrátka potřebuje znát pravdu, většinou ji však nezbývá nic jiného, než to překousnout. Ve výjimečných případech se dokáže i pořádně naštvat, jenomže kvůli jejímu vzhledu působí spíše jako vrčící buldoček. Je soutěživá a kvůli její vynikající kondici se ji daří dostávat mezi nejlepší, i přesto umí prohrávat s úsměvem a dalo by se říct, že miluje, když nad ní někdo zvítězí a může tak spatřit nadšené úsměvy svých blízkých. Není zrovna důvěřivá, své problémy si nechává pro sebe, i když se jedná třeba jen o bolest, a snaží se je přejít. Otevře se jen v důležitých situacích, kdy se opravdu dostává na dno a potřebuje to ze sebe vysypat. Mnohokrát ji kvůli utajené bolesti vezli rovnou do nemocnice, ale aspoň ji lidé kolem ní věří a ví, že pokud se otevře, opravdu to neznamená nic dobrého. Ovšem ráda si vyslechne ostatní, a pokud je to v jejich silách, snaží se utěšit, pomoci, nebo problém rovnou vyřešit. Na blízkých lidech, přátelích a rodině, ji velmi záleží a nikdy je nenechá ve štychu. Zahodila by pro ně i svůj život, jelikož ty jejich jsou pro ni důležitější, než ten její. Není na vztahy, kvůli její minulosti se bojí do někoho zamilovat, aby neztratila další velmi blízkou osobu. Pokud o ní někdo projeví zájem, začne se mu vyhýbat a ignorovat ho, pokud ji na té osobě však záleží, snaží se to hodit za hlavu a bavit se s ní jakoby se nic nestalo. Od malička má vyvolaný strach z lidského doteku, stísněných prostorů a bezmoci. Miluje volnost, kdy může jen tak bezstarostně běhat, skákat, tancovat a smát se. Je docela umělecky založená, ať jde o zpěv, hraní na hudební nástroje, ve kterých u ní převažují bicí a klávesy, nebo kresbu krajin a portrétů. Také čte, poslouchá hudbu, cvičí, nebo jen tak přemýšlí. Nejraději chodí bez bot, jenom v ponožkách, nezáleží ji na tom, jestli chodí po čistých kobercích, nebo podlaze po které všichni šlapou špinavými botami.
Historie: Narodila se roku 1716 v Irsku, avšak už od malička nežila se svou biologickou rodinou. Její nevlastní otec ji našel sotva pár hodin po porodu ležící v lese zabalenou v peřince, rudou od pláče a s nudlí u nosu. Nemohl ji tam nechat, vzal ji tedy s sebou domů na velmi rozsáhlou farmu obklopenou hustými lesy, kde ji i přesto, že měli už tři starší kluky, přijali za vlastní dceru. Hned co udělala první krůčky, ji bratři brali s sebou běhat do lesa, skákat po balících slámy, lézt po stromech a menších skalkách, koupat se v potoce a všude kam se jen hli. Brali ji mezi sebe jako vlastní sestru, nedovolili, aby ji někdo ublížil a ochraňovali ji snad na každém kroku. Snad všichni pracovníci na farmě si s ní rozuměli a měli ji rádi, i když jim občas něco vyvedla, už od malička byla totiž usměvavá dívka se smyslem pro humor, jenž si uměla každou práci přeměnit v zábavu, nikoho nevynechala s kolektivu a o všechny se starala. Dokázala s každým vést rozhovor, ať to bylo třeba o válce, bojích, či dalším tématu, kterému vůbec nerozuměla snažíc se dělat, že vše chápe přizvukujíc souhlasnými tóny. S bratry jezdili na projížďky na koních, bohužel měli jen tři koně, takže než koupili další, jezdila na krávě. Mohla by vám to doporučit, dokonce si udělala i sedlo a cvičila ji na závody s bratry, i přesto že neměla nikdy šanci vyhrát. V domácí škole se učili důležité předměty a také jak být dobrým hospodářem, orývali záhonky, sadili stromky, dojili krávy, zaháněli ovce do ohrady a další hospodářské práce. V 18 letech svého života se jednou o hluboké noci probudila s potem na čele a vyděšenýma očima. Netušila co se děje, avšak cítila strašnou bolest a na těle jí rašila srst. Okamžitě běžela do lesa kousek za jejich domem, kde protrpěla první velmi bolestivou proměnu do své druhé podoby. Rázem v lese místo ryšavé dívky stálo malé hnědo bílé vlče v barvách čokolády s očima barvy karamelu. Té noci zabila pět ovcí a jejich vnitřnosti rozházela vzteky po celé ohradě. Ráno byla tato katastrofa nalezena a chlapi z farmy vyštrachali zbraně s úmyslem zabít tu krvelačnou zrůdu, aby už nemohla zabíjet. Nic však nenašli. Každou noc chodila do lesa, kde čekala na svou proměnu, dočkala se jí však vždy pouze při úplňku. Snažila se tedy vyvolat vlka násilím, co se jí po třech měsících usilovného snažení konečně vydařilo. Bratrům bylo divné, proč s nimi už netráví tolik času a místo toho sama běhá po lese. Mysleli si, že ji něco trápí a nechce se s tím svěřit, proto ji jednou sledovali a dozvěděli se krutou pravdu. Nějakou dobu se jí báli a stranili s cesty, dokud nepochopili, že by jim nikdy neublížila a že vlkem byla vlastně celou dobu už od malička. Tajemství se dařilo udržet několik let, ve 20 ji však v noci postřelil jeden z jejich farmářů, jenž strážil hranice a způsobil ji ošklivé zranění v podobě prostřeleného boku. Naštěstí kulka nebyla ze stříbra, ale stranila velké množství krve a omdlela. Druhý den ji pracovníci našli ležet uprostřed lesa bledou a od krve. Vzali ji k rodině, kde ji ošetřili a se schopností vlkodlaka se pomalu, avšak jistě uzdravovala. Farmář, jenž ji to udělal se přiznal s tím, že si je jistý, že postřelil vlka. Nikdo mu to však nevěřil, chodil za ní každou volnou chvilku s prosením o vysvětlení. Byl si tím jistý, nemohla tedy dělat, že to není pravda a nechat ho zavřít jako blázna. Ukázala se mu v druhé podobě a našla v něm oporu, které mohla vždy věřit. Začal ji učit základy sebeobrany, vyznat se a používat zbraně, nejvíc ji však zaujal kickbox, jemuž se věnovala vždy ve volném čase a zlepšovala se v jeho a přítomností bratrů ve vlčích schopnostech. Zhruba za dva roky byla unesena klanem vlkodlaků ze sousedního města Tetris, jenž se doslechl, že je velmi rychlá a schopná vlčice, a chtěli ji provdat za syna vůdců klanu Nathana. Kvůli jejímu odporu ji věznili v chladné cele, kde byla připoutána ke zdi okovy a před ní stál chřtán chrlící oheň, jenž oslaboval její sílu, aby se nemohla proměnit. Každý den za ní chodili a snažili se s ní po dobrém jednat, aby se vzpamatovala a Natha si po dobrém vzala. Nechtěla si však vzít někoho koho neznala a tak stále odporovala, po tomhle zjištění ho za ní posílali, aby ho poznala. Byl to urostlý, pohledný a velmi milý mladík se smyslem pro humor a po krátké době mu začala lásku opětovat. Chystala se honosná svatba, byli pozvaní všichni široko daleko, bohužel byl pozvaný i muž v černé kápi. Přímo před oltářem chvilku před prvními slovy zastřelil jejího ženicha stříbrnou kulkou přímo do srdce a pak začala mela. Muž v kápi unikl a vzal s sebou i Anaid tvrdíc ji, že je její strýc. Odmítla to poslouchat a při první příležitosti unikla z jeho dosahu, neměla kam jít a tak se přes 200 let skrývala v lese žijíc životem vlka. Skrývala se v jeskyni, lovila malé živočichy, koupala se v řece protékající lesem, dokonce si našla i smečku opravdových vlků a stala se jejich členkou. Žila s nimi v souladu, dokud ji neobjevil místní vlkodlak Richardo. Vzal ji k sobě a snažil se ji proměnit zpět v člověka, jelikož byl o pár století starší, nežli ona, dokázal ji silou vůle proměnit už během pár dnů. Sice se zpočátku chovala spíše jako zvíře, avšak po nějaké době se mu to podařilo a přihlásil ji na střední školu, kde ji kvůli mladistvému vzhledu a falešným dokladům nebyl zas takový problém dostat. Pokusila se o konkurz do fotbalového týmu, do kterého ji s nadšením přivítali a začala svojí další etapu života jako středoškolačka. Neučila se sice zrovna nejlíp, jelikož jako hyperaktivní nevydržela dlouho v klidu a svůj volný čas trávila trénování kickboxu a chozením na párty, na které byla vždy pozvaná mezi prvními a i když nepila, nekouřila a nic jiného, ráda tam chodila a poznávala nové lidi. To se ji však jednoho dne vyplatilo, když byla znásilněna a násilně zbita skupinkou vlků ze smečky jejího údajného strýce. Tehdy se objevila její fobie s uzavřených prostorů, doteků a bezmoci. Po těchto záležitostech se rozhodla pomáhat lidem. Od Richarda se doslechla o vlkodlačí akademii na Islandu a rozhodla se tam odjet a pomáhat mladým vlkodlakům, aby měli šanci na lepší život. Stala se učitelkou a snaží se své hodiny vést zábavnou formou výuky, aby studenty zaujala a nebrali tak její hodiny jako nutnost, ale spíš jako zábavu a rádi na ně chodili.
